V rámci zero waste životního stylu neplýtváme a snižujeme produkci vlastního odpadu. Plýtvání jídlem je až hřích. Jak je to s plýtváním u nás v Čechách? Jak plýtvání zabránit, předejít a efektivně potraviny zpracovat? Mám pro vás pár tipů, jak na to.
Nejprve bych chtěla vypíchnout ekonomickou stránku věci. Plýtvání nejen potravinami je vyhazování peněz rovnou do koše. Tato stránka zero waste životního stylu se velice pozitivně podepíše na vaší peněžence.
Fakta o plýtvání
zdroj: Organizace OSN pro výživu a zemědělství, ministerstvo zemědělství ČR
Evropská komise odhaduje, že sev EU každoročně vyplýtvá 90 milionů tun potravin, což je asi 173 kg na osobu a tyto čísla v posledních letech rostou.
Z těch 90 milionů tun mají ze 40% na svědomí domácnosti. A tohle je přesně ta chvíle, kdy můžou změnit čísla právě jedinci.
ČR, z průzkumu o zacházení s potravinami z roku 2014 vyplývá (N=590):
zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR
Kdo plýtvá nejvíce:
– nejvíce plýtvají studenti a mladší lidé 18-29 a také lidé s vyšším příjmem
– naopak nejméně senioři a obecně lidé s nižším příjmem
– více se plýtvá ve velkých městech nad 80.000 obyvatel
– v menších městech a na vesnicích se plýtvá méně a zde se často potraviny zkrmí nebo zkompostují.
Nejčastějšími důvody plýtvání jsou:
54% zkazily se, 28% došlo k nehodě. 23% prošlé datum spotřeby a 23% uvařilo se moc
Nejvíce se plýtvá ovocem, zeleninou a pečivem, dále je to pak mléko a mléčné výrobky.
Kdo se snaží jídlo zachránit?
Proti plýtvání potravinami bojují organizace potravinová banka, zachraň jídlo nebo food not bombs. Potravinová banka je hlavně humanitární organizace, funguje od roku 1992 zamezuje plýtvání potravinami a podporuje potřebné. Zachraň jídlo je mladší organizace z roku 2013, která mě hodně ovlivnila. Je jedním z velkých zdrojů informací a jsou velkými iniciátory v boji proti konzumnímu plýtvání. Díky tlaku organizací jsou např. Obchody s potravinami nad 400m2 povinni darovat neprodejné potravinami (od ledna 2018), ale jsou podniky, které spolupracovali dobrovolně už dříve (Tesco, Makro). Bohužel tento zákon přináší i větší adminitrativní zátěž a potravinová banka zároveň není schopná finančně zajistit veškeré svozy, skladování a třídění. Situace je ale poměrně nová a věřím, že podpora státu popřípadě EU se v této oblasti bude dále zlepšovat. O neprodejné potraviny (např. s nesmyslnou min.trvanlivostí) má zájem i organizace food not bombs, která zdarma vaří vege jídla potřebným, respektive, všem, kdo přijdou, fungují nejen v 16 městech v ČR ale i ve světě.
Abychom se vrátili k nám jedincům a zodpověděli si otázku, jak my sami můžeme vylepšit statistiku.
4 kroky zachránce jídla
1. Úměrné nakupování
Každý si najděte svého Míru a běžte s ním nakupovat.
Jak statistika, tak z vlastní zkušenost vím, že čím víc nakoupím, tím víc vyhodím. Lákavé akce právě často končí v koši. Vy nejlépe víte, co potřebujete, ne reklama a akční nabídka. Tím neříkám, že byste neměli využít zvýhodněnou cenu, ale nakupovat je potřeba s rozmyslem.
Trhy a bezobalový obchod nabízí řešení, nákupem libovolného množství, přesně takového, jaké potřebujete.
Existuje i spousta aplikací na nákupní lístek, když nestíháte sepsat lístek, vyfoťte si obsah vaší ledničky. Pak tu jsou i zajímavé aplikace, které se teprve vyvýjí, ale myslím, že mají našlápnuto správným směrem. Jsou to aplikace na doprodej zbytků z restaurací, kaváren atp. V zahraničí funguje Olio, v Praze máme Jídlov a Nesnězeno začalo v Brně a chpomalu se rozšiřuje do Ostravy a Českých Budějovic. Ještě jsem je nezkoušela, ale chystám se brzy!
Vyhazování potravin můžeme zabránit i tak, že si budeme v obchodě vybírat nekonveční tvary zeleniny, např. extra velké nebo extra malé brambory a nebo, co je fakt srandovní, solo banany. Samostatné banány totiž většinou končí v koši, všichni si chtějí uloupnout z trsu, často i ten 1 banán z trsu odtraní a toho pak už čeká jenom cesta do konťáku, takže já kupuju banány už jenom sólisty.
2. Správné skladování
Nenechte rajčata zplesnivět, salát zvadnout a pečivo ztvrdnout!
Lednice nebo sklep je náš přítel, ale je pár vyjímek, kterým je lépe s vámi doma v pokojové teplotě. A to hlavně rajská jablíčka – v lednici ztrácí chuť a vůni, stejně jako tropické ovoce má přirozeně rádo teplejší prostředí. Zde je ještě další důvod a to dozrávání, protože spousta ovoce „přes půlku světa“ se sklízí nezralá a dozrávají po cestě nebo až u spotřebitele.
Čerstvým bylinkám a salátům je nejlépe v chladu a vlhku, můžeme je dát do misky nebo skleničky s vodou nebo zabalit do mokré utěrky.
Mrkev – nejlépe jí je zapíchnuté v zemi nebo písku, což jde praktikovat ve sklepě. Jinak ji uchováváme bez natě v lednici.
Bramborám je nejlépe v chladnu a temnu a představte si, neradi sousedí s cibulí.
Je dobré oddělit ovoce, které při dozrávání uvolňuje ethylen (jablka, banány, meruňky, hrušky, švestky, mango, avokádo, rajčata) od plodin na ethylen citlivé – okurky, lilek, dýně, mrkev, brambory, brokolici či květák.
Na skladování nakrojené zeleniny je skvělý pomocník voskovaný ubrousek (použijete ho místo pytlíku, folie nebo alobalu)
Vejce skladujeme špičkou dolu (má tam silnější skořápku) na místě se stálou teplotou – tzn. ne do dveří! Jak nás občas výrobci chtějí zmást.
Pečivo potřebuje dýchat, aby nebylo gumové a rychle nezplesnivělo, dobře mu bude ve lněné nebo konopné látce v chlebníku. Vůbec se nedává do lednice, škrob v lednici tuhne a tudíž i pečivo rychleji tvrdne. Já sama testuji konopnou látku. Má přirozené antibakteriální a protiplísňové vlastnosti. Pečivo v ní dýchá, neosychá, neplesniví a zůstává mnohem déle čerstvé. Je potřeba myslet na kvalitu pečiva, rozpečené rozmražené určitě nevdrží tak dlouho jako dobrý kváskový chléb s pořádnou kůrkou.
Trvanlivé potraviny, jak já říkám suchý sypaný, do uzavíratelného skla, abychom je ochránili před škůdci.
O konkrétních potravinách bychom se mohli bavit hodně dlouho, další info na blogu.
Nesmím zapomenout na mrazák – to je fakt kámoš. Do mrazáku se dá dát téměř všechno, opět tu jsou ale vyjímky : listová zelenina (ztratí tvar i chuť), mléko a smetana (zdrcne se), smažená jídla (změknou), vajíčka – stejné jako u lahváče – praskne, zelenina a ovoce s vysokým podílem vody (změkne, ztatí strukturu), sýr (ztratí strukturu a začne se drobit)-
Já sama nejvíce využívám mrazák na pečivo – vždy nakrájené na plátky (můžu si pak vzít kolik zrovna potřebuji), zbytky na vývar (šlupky), čerstvé bylinky, mám v bytě hroznou tmu a bylinky to nedávaj, proto je sklidím a dám do krabičky do mrazáku (často se používají ledové bylinkové kostky) a přebytky v vaření – rýže, těstoviny, hotový vývar a třeba i syrové houby
3. efektivní využití
Takže máme nakoupeno tak akorát, nic se nám nezkazilo během skladování a je na řadě spotřeba a jak vyhodit co nejméně.
Ze šlupek od kořenové zeleniny můžete uvařit výborný vývar – šlupky postupně sbírám a skladuju v mrazáku. Z natě – mrkvové nebo i ředkvičkové můžeme udělat pesto. Ze zbytků z odšťavňovače můžete upéct ovocné i zeleninové placičky. Jestli vás samotné nic nenapadá, na trhu už je tématická kuchařka – Recyklovaná kuchařka od Jitky Rákosníkové, brzy vyjde Tak akorát od Inu Ivet a i organizace Zachraň jídlo momentálně pracuje na své kuchařce.
Pokud se vám podaří navařit víc, než zvládnete sníst, skvělé řešení je už zmíněný mrazák. Jídlo ale také můžete darovat. Na FB v různých skupinách se dá udat navařené jídlo nebo přebytky, ať už přímo na „sdílené jídlo“ nebo v různých swapovacích skupinách. Dobrodivci mohou vařené přebytky darovat i bezdomovcům. Už dvakrát jsem měla přebytky, které už jsem nestíhala dojíst a vyrazila s nimi na Florenc pod most #nakrmbezdaka
A nezapomeňte používat stěrku, usnadní vám umývání nádobí 😉
Jsou tu i extrémnější možnosti, jak zachránit jídlo, a to dumpster diving – což je lov z popelnic. Jeden můj kamarád byl 4 týdny v americe a většinu času se živil jen tímto způsobem, není to totiž vůbec těžké. Je to spíš smutné, že k tomu dochází a že to vláda dovolí. Víte co je to paběrkování? Je to sbírání zbytků na polích – ano i tak se dá jídlo zachránit.
Ráda bych zmínila ještě důležité termíny a sice spotřebujte do a minimální trvanlivost.
Spotřebujte do je datum většinou u čerstvých a rychle se kazících potravin určené k okamžité spotřebě. Udává, do kdy bychom potravinu opravdu měli zkomzumovat.
Máme tu ale problematickou minimální trvanlivost. Potraviny se opravdu nezkazí v den, kdy minimální trvanlivost projde a často se zbytečně vyhazují. Ano, taková čokoláda už nebude zrovna nejlepší, ale takové těstoviny vydrží roky a roky.
O plýtvání jídlem jsou skvělé dokumenty, já mohu doporučit Z popelnice do lednice, po kterém volně navazuje Zachraňte potraviny, další je Spotřebujte do (norský), Jídlo zdarma pro všechny nebo Wasted! Jídlo na vyhození, ale stačí zagooglit a hned jich najdete víc.
Tak a jelikož nám přece jenom zůstane nějaký ten bio odpad a my víme, že do koše nepatří, přichází na řadu kompostér.
Tedy 4. poslední bod kompostování
Kompostování krásně završí koloběh života rostlin. Co se zdálo odpadem se promění ve skvělý humus, výživnou půdu se spoustou živin, prospěšných látek a vlastností.
Bioodpad se nehodí do popelnice, při skládkování se vytváří metan a ve spalovně špatně hoří, protože je velmi vlhký.
Více o bioodpadu tady. A o kompostování zase příště.